Kolektiv NeNa

17.02.2021

Násilí na ženách v souvislosti s covid-19

Od jara loňského roku výzkumnice Blanka Nyklová ze Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i. a Dana Moree z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy mapovaly situaci domácího násilí v souvislosti s pandemií. Členské organizace Koalice NeNa se podílely sběrem dat v první fázi tohoto výzkumu. Výsledky všech fází výzkumu, které autorky představily na tiskové konferenci v pondělí 15. února, ukázaly mimo jiné na to, že izolace způsobená karanténou přispěla četnosti, intenzitě a dopadů násilí.

Výzkum na téma Násilí na ženách v souvislosti s COVID-19 vznikl jako reakce na nastalou pandemickou situaci v roce 2020. Dana Moree a Blanka Nyklová situaci zkoumaly na základě případů neziskových organizací a hloubkových rozhovorů s klientkami a sociálními pracovnicemi organizací zabývající se problematikou domácího násilí. Dále hovořily také s pracovnicemi a pracovníky Policie České republiky, OSPODu, intervenčních center či neziskových organizací. Výzkumu se účastnili také právničky, terapeuti, advokáti a advokátky a soudci a soudkyně.

Výzkum násilí na ženách v souvislosti s COVID-19 disciplinárně spadá do několika oblastí. Dr. Dana Moree je sociální antropoložka, která se dlouhodobě zabývá výzkumem různých forem útlaku, a to mimo jiné prostřednictvím formátu divadla utlačovaných. Blanka Nyklová, PhD. je socioložka, která se zabývá studiem vědy, včetně vědy aplikované či společenské. Soustředí se na roli, kterou ve vědě hraje gender jako jedna z os znevýhodnění, která ovlivňuje rovinu osobního prožívání, institucí i mezilidské interakce.

Výstupy výzkumného projektu ukazují, že pandemická situace přinesla navýšení počtu řešených případů domácího násilí i zvýšení intenzity prožívaných situací a především v případech, kdy oběť s násilnou osobou bydlí, případně je s ní v častém styku, zvýšila jeho dramatičnost. V souladu se zjištěními ze zahraničí uvádíme i my, že pobyt v uzavřených domovech některé děje urychlil, tam, kde měly vztahy násilný charakter, zafungoval stres z pandemie jako urychlovač.

Pandemie a na ni navázané vyhlášení nouzového stavu usnadnily vznik a průběh násilných situací a zároveň zafungovaly jako brzda pro jejich řešení prostřednictvím institucí, jež mají v těchto případech zasahovat.

Pandemická situace rovněž ovlivnila instituce, které by měly působit preventivně a poskytovat asistenci v případech domácího násilí, zejména tedy PČR, soudy, OSPOD, IC a neziskové organizace, vzhledem ke komplexnosti problematiky domácího násilí, které postihuje život dotčených jako celek, se jednalo např. i o úřady práce a orgány místních samospráv. Z výzkumu vyplývá, že instituce, jež mají moc i pověření domácí násilí řešit, ke své roli v rámci pandemické situace přistoupily různě, což do určité míry umožňuje nahlédnout mnohdy zásadní nedostatky v celkovém přístupu k domácímu násilí.

Celou výzkumnou zprávu s dalšími zjištěními a doporučeními, která z nich vyplývají si můžete přečist zde.